Tvůrčí činnost Zdeňky Čechové jde napříč uměleckými obory - jako je kresba, malba, grafika, sochařství, design, scénografie, hudební kompozice, choreografie, režie, výtvarná teorie a publicistika. Její souborné umělecké dílo je v pravém slova smyslu multimediální. Od obrazů, přes režii, choreografii a programování hudebních, světelných a vodních show, multimediální koncerty až po virtuální realitu. V tomto směru významně přispívá k přiblížení špičkových technologií odborné i nejširší veřejnosti. Její originální umělecká tvorba je plná poezie, fantazijních vizí a filozofických zamyšlení, směřujících k celkové životní harmonii, přispívající k pozitivnímu myšlení a k duševní relaxaci.

Zdeňka Čechová je autorkou prvních uměleckých programů pro Zpívající fontánu v Mariánských Lázních, velkolepých hudebních, světelných a vodních show pro Křižíkovu fontánu v Praze, jako např. Má vlast, Vesmír, Světová klasika, Světové evergreeny, Star Voice (s japonskou zpěvačkou Yoshie Ichige).

Její multimediální dílo Contrasts of Life s vlastní hudbou a obrazovými animacemi mělo premiéru v Kjótu v roce 1993. Multimediální videoprogram Cosmos byl v roce 1994 prezentován na mezinárodním Video festivalu v Las Palmas. Multimediální dílo Bohemica - Má vlast mělo premiéru na EXPO 2000 v Hannoveru. U příležitosti "Praha - Evropské město kultury 2000", mělo premiéru multimediální dílo Prague Apotheosis v Rock Café Praha. Virtuální projekt Virtuální Praha byl prezentován v roce 2001 v Kongresovém centru Praha.

Zdeňka Čechová zrealizovala řadu multimediálních koncertů jako např. Kosmické turbulence na hudbu Karla Odstrčila a Panta Rhei na hudbu rumunské skladatelky Afrodité Katmeridu, v Janáčkově síni v Praze v roce 1997. Multimediální koncert Paralelní prostory, na hudbu Hanuše Bartoně v Lichtenštejnském paláci v Praze v roce 2003. Unikátní multimediální projekt Missa Ecumenica, na hudbu Jaromíra Vogela ve Smetanově síni Obecního domu v Praze dne 11. září 2006 k 5. výročí útoku na USA.

Z nejznámějších obrazů lze jmenovat: Poezie, Snění, Na křídlech poezie, Souboj živlů, Gemini, Ikarus, Vesmírná komunikace, Planeta Slunce.

Její výtvarná díla jsou součástí uměleckých sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Grafické sbírky Národní galerie v Praze, Středočeské galerie Benedikta Rejta v Lounech, Centro Dokumentazione Organizzacione Comunicazioni Visive, Parma, Itálie. Arts Book Archives, Franklin Furnace, New York, USA. Musée d'Art et d'Histoire, Genéve, Švýcarsko. Díla byla prezentována na více než sto výstavách u nás i v zahraničí.

Za svoji uměleckou činnost získala Zdeňka Čechová řadu uměleckých ocenění:

Vítěznou cenu v Celostátní umělecké soutěži za návrh dekoru Rozmar pro nápojovou keramickou soupravu, SČVU 1981.

Oceněni publikace Nová technika ve výtvarných oborech, za teoretický a historický přínos, SČVU 1985.

Vítěznou cenu za soubor kreseb Computer Art - Fontána, Kometa, Svítání, Krajina, Sigma Olomouc 1988.

Ocenění za uměleckou tvorbu, Masarykova akademie umění 1994.

Zvláštní cenu poroty Best Czech Multimedia 1999, za multimediální CD ROM Prague Apotheosis.

Stříbrnou cenu 4. Prague Graphic 2000, The European Triennal Competition of non-traditional and avant-garde graphics za grafiku Ikarus.

European Grand Prize 2004 for Video Art by The European Union of Arts za multimediální videofilm Bohemica - My Country.

Zpívající fontána se oprávněně stala atrakcí kolonády v Mariánských Lázních. Vodní střiky jsou scénograficky sladěné s hudbou. Vše řídí počítač.

KOLONÁDOU se line krásná hudba, avšak přece s tóny skladby, nikoli jen s hlukem vodních střiků. Fontána je krásná sama o sobě. Její mělká kruhová mísa má průměr osmnáct metrů. Uvnitř je dvanáctidílná plastika stylizovaného květu z nerezavějící oceli.

Dva stupně jsou tvořeny 330 tryskami umístěnými do dvou kruhů, které vedou ze středu fontány k obvodu. Střiky je možné kombinovat do několika desítek variant. Díky tomu může fontána zpívat. Nejdříve ji to však musejí lidé naučit. Hovoříme o tom s autorkou scénografie několika skladeb, PhDr. Zdeňkou ČECHOVOU, samostatnou vývojovou pracovnicí Ústavu bytové a oděvní kultury v Praze.

Když se rozhodli v Mariánských Lázních stavět fontánu, mohli se rozhodnout stejně jako jinde pro obyčejné vodotrysky nebo mechanismus, který by vodu vystřikoval ve stále stejných intervalech. Sešlo se tu však několik dat, které jsou totiž dokumentací fontány. Ta nejvyšší vodu vynáší až do výše šesti metrů, což je vodní střik, který se dlouho nezapomíná. Obyvatelé a pravidelní návštěvníci tuší, že hovoříme o Zpívající fontáně na kolonádě v Mariánských Lázních.

Křižíkova fontána

Nejnovější příspěvky

Tvorba

Fontána - Mariánské Lázně

Křižíkova fontána